English Español Français Deutsch Italiano Český Polski Русский Română Українська Português Eesti 中文

Knihy a články o evoluci Vesmírného Vědomí.
Pro zájemce o metody duchovní seberealizace, poznání Boha.

 
Léčitelství
 

Léčitelství

Rozdělíme si tuto otázku na dvě části: bioenergetická diagnostika a bioenergetická terapie. Nejprve tedy o bioenergetické diagnostice. Je mnoho způsobů diagnostiky, stejně tak jako léčení. Složitost a účinnost těchto způsobů závisí na duchovní úrovni člověka.

První a nejjednodušší způsob bioenergetické diagnostiky tkví v tom, že se diagnostikuje kokon ( kukla, obal ) těla. Dříve se říkalo aura. Ale toto slovo má ještě řadu jiných významů. Aby se to nepletlo, bude lepší tohoto termínu nepoužívat. Aura je také stav před epileptickým záchvatem, je to také barevné světlo kolem hlavy člověka, jehož barvy odpovídají emocím, které člověk prožívá. Mnozí jasnovidci vidí tyto barvy a odtud pochází zobrazení svatých se svatozáří v křesťanství i v buddhismu. Termín kokon (kukla — bioenergetický obal těla) použil Juan Matus, jehož učení je popsáno v knihách Carlose Castanedy. Tento termín nyní vstoupil do světové vědy. Kokon můžeme přirovnat ke kukle, kterou si dělá housenka bource morušového. Je to sumární vyzařování všech buněk těla. Každá tělesná buňka v procesu své životní aktivity září a suma vyzařování všech těchto buněk vytváří pole kolem lidského těla. A nejen kolem těla člověka, ale i kolem těl zvířat a rostlin. Toto pole můžeme cítit kolem kmenů stromů nebo třeba kolem jablka. Jestliže je nějaká skupina buněk v těle ve vyšší bioenergetické činnosti, např. v období silného zánětu, začne se v tomto místě pole kokonu vychylovat. Je-li v některé části organismu nižší bioenergetická aktivita, hranice kokonu se propadá blíže k tělu. Téměř každý se může naučit ohmatávat hranici kokonu. K tomu je zapotřebí, abychom si pořádně uvolnili dlaň, jako bychom jí pohybovali sem a tam ve vodě, která klade odpor. Z dálky ruku přibližujeme k tělu pacienta. A v jednom místě jako by se ruka dotkla neviditelné přehrady. Pohneme-li rukou v mezích kokonu, máme pocit, jako by nás do dlaně píchaly jehličky. To znamená, že cítíme silové pole. Lidský kokon mívá více vrstev. Předvedeme si to na mé tlumočnici. Ted jsem našel druhou vrstvu a tady je třetí. Více jich není. Obvykle bývá jenom jedna nebo dvě hranice. Hranice kokonu v normálním stavu (ne při vystupování na scéně) bývá u člověka netrénovaného v rádžajóze ve vzdálenosti asi půl až jednoho metru od těla. Tak se diagnostika dělá lépe. Osaháme hranici kolem celého těla pacienta. Tak můžeme najít nemoc, o které pacient sám nic neví. Onemocnění je teprve ve skrytém stadiu. Když se to člověk pořádně naučí, může najít i málo výraznou poruchu, na příklad puchýřek na pokožce pod oděvem. Přitom je důležité, aby pacient i léčitel byli při diagnostice i léčení v oděvech z přírodních materiálů.

Někteří léčitelé dělají diagnostiku podle kokonu jiným způsobem. Pohybují dlaní podél těla pacienta a cítí změnu v síle tohoto pole. Ale tento způsob je nepoužitelný pro ty, kteří mají rozvinuté čakry. Ty totiž vyzařují kolem těla hustší energetické pole.

Jiný způsob diagnostikování je spojen s jasnovidnosti. Je to schopnost vidět ta energetická pole, která normálním zrakem neuvidíme. Jasnovidnost lidé získávají tehdy, když rozvinou schopnost přejít z jednoho prostorového rozměru do druhého. Má-li člověk schopnost přejít do jiných prostorových rozměrů, pak vidí, co se v tom rozměru děje. Organismus člověka je také mnohorozměrný. Ve Starém zákoně je řečeno, že Bůh stvořil člověka k obrazu svému. Z toho lidé udělali v zásadě nesprávný závěr, že Bůh vypadá jako lidské tělo a začali malovat Boha-Otce , který sedí na oblaku, napravo od něho sedí Ježíš a nad nimi se vznáší Duch svatý. Alespoň v ruském pravoslaví tomu tak je. Ale ve skutečnosti se tím míní něco zcela jiného — lidský organismus má také mnohorozměrnou povahu jako Bůh v aspektu Absolutna. Mnohá onemocnění mají počáteční projevy v jiných prostorových rozměrech mnohorozměrného organismu člověka. Potom teprve se nemoci projevují ve fyzické úrovni, v těle člověka. Jasnovidec spatřuje temná ohniska nemoci. Vidíme-li nemoc, můžeme ji snadněji odstranit. Někdy se podaří jako rentgenem spatřit úplně černý žaludek nebo jiný orgán. V těle je možno také pozorovat tmavé, jako by rozmazané skvrny.

Diagnostikuje se také podle fantomu. Míní se tím holografický obraz pacienta. Může se získat jako bioenergetická informace o pacientovi např. z pramínku vlasů, kousku oblečení, fotografie, nebo stačí i jméno. V posledním případě Bůh vytvoří obraz pacienta a z něj lze diagnostikovat.

Diagnostikuje se také pomocí virgule nebo kyvadla. V tomto případě působí dva mechanismy. Jednak je to reakce zcela uvolněné ruky na změnu homogenity energetického pole kolem měřeného objektu. Pohybem v prostoru protínáme hranice energetických polí, a tím se virgule vykloní a kyvadélko se začne pohybovat. Tento způsob objektivně určuje hranice polí. Druhým mechanismem je reakce ruky na nevtělené vědomí. Zde působí vědomí ducha, hrůzného ducha, vysoce rozvinutého kladného ducha nebo Boha. Při této metodě získáváme na libovolnou otázku odpovědi typu ano nebo ne. Někdy jsou odpovědi vyjádřeny pomocí čísel. Tento druhý způsob není objektivní a je velmi důležité si to uvědomit! Ve většině případů nelze určit, kdo řídí ruku diagnostika. Bohužel se tímto způsobem velmi často získávají nepravdivé informace nebo jen zdánlivě pravdivé. Pravdivost informací závisí na etické čistotě a duchovní výši člověka, který tuto metodu používá. Proto musíme tuto metodu kritizovat.

Jakákoliv informace, a tím spíše diagnostická informace, musí byt podřízena intelektuální a etické cenzuře z pozice etiky Ježíše Krista. Také léčitele či diagnostika je nutno hodnotit z těchto hledisek.

Nyní přejdeme k metodám léčení a terapie.

 

<<< >>>
 
Hlavní stránkaKnihyČlánkyFilmyFotogalerieScreensaversNaše stránkyOdkazyO násKontakt