Knihy a články o evoluci Vesmírného Vědomí.
Pro zájemce o metody duchovní seberealizace, poznání Boha.

Metody léčení

První způsob, který obvykle používají začínající léčitelé, je vyzařování vlastní bioenergie z dlaní rukou. Je to efektivní metoda a někteří léčitelé vyvíjejí svou energií opravdu velkou léčitelskou sílu. Je možno ji vyzařovat i z chodidel. V obou případech energie prochází silnými meridiány. Je tu vsak jeden nedostatek. Člověk, který předává svou energii, ztrácí vlastní bioenergetickou sílu, silné se unavuje, a sám má potom větší náchylnost k onemocnění.

Ten, kdo jde cestou sebezdokonalování, ne cestou léčitelství, se naučí za nějakou dobu propouštět svým organismem vnější energii přes čakry, nohy a ruce. Energie probíhá zezadu dopředu a čakry působí jako čočky, které směřují energii do určitého bodu.

Proč je tento způsob pro léčitele užitečný? Rozvíjejí se nejen jeho čakry, ale tímto způsobem člověk reálně pocítí skutečného Boha v aspektu Ducha svatého. Aby tento způsob fungoval, je třeba se na pacienta soucitně naladit, obrátit se k Bohu s moditbou o pomoc, otevřít své čakry a dostat se do harmonie s Bohem. Tehdy svaty Duch posílá uzdravující sílu přes naše těla a přichází skutečné a rychlé uzdravení. Jestliže se léčitel dál zdokonaluje, pak mu Bůh dá možnost osvojit si následující způsoby.

Působení obrazovými představami v organismu pacienta je jedním z nich. Obrazy, které vytváříme, skutečně v jiných prostorových rozměrech působí. Jestliže vidíme např. nějakou temnou skvrnu v prostoru organismu pacienta, vytvoříme obraz síťky, kterou zachytíme temnou skvrnu a následně oboje hodíme do obrazu ohně. Účinnost tohoto způsobu je dokázána. Ale jde jen o momentální ulehčení pacientovi. Uzdravení u zvířat je obdobné. Čas mi dovoluje říci vám veselou historku, jak jsem léčil v jedné ruské vesnici krávu. Byl jsem na dovolené a teprve jsem začínal svou léčitelskou praxi. S přítelem jsme ve vesnici vyléčili několik paralytiků a potom se na nás obrátili hospodáři z jednoho domu. Koupili si už pátou krávu. Byla to dobrá kráva, dávala hodně mléka. Ale asi tři dny poté, co ji přivezli domů, odmítala vstoupit do chléva. Zaháněli ji tam za veselé asistence celé vesnice. Hospodáři se styděli, protože se začínalo říkat: “Co je to za hospodáře, když neumí ani krávu zahnat do chléva?” Přišel jsem tam a v rohu chléva jsem uviděl ohromnou černou skvrnu. Stejnou černou skvrnu měla kráva pod rohy. Bylo to skutečné čarodějnictví. Podařilo se mi obě skvrny odstranit a s radostí jsem odtud vyšel. Večer přišla hospodyně od krávy a plakala, že zvíře onemocnělo a teče mu z nozder a z očí, nic nežere, leží a nevstává. Hospodář naříká: “Ta kráva byla taková pěkná, a teď nám pojde.” Tenkrát jsem ještě nevěděl. že jde o běžný jev po odstranění toho, co organismus poškozuje. Léčebným zásahem dojde v organismu k úbytku velkého množství energie, která není hned nahrazena. Při vyrovnávání bioenergetického dluhu organismus reaguje horečnatým stavem nebo zimnicí. Byl jsem z toho zmaten a do Leningradu jsem se vracel se smíšenými pocity. Brzy však přišel od majitelů krávy dopis, že je vše v pořádku a že mi děkují.

Je celá řada dalších méně efektivních léčitelských metod, jako je na příklad nabíjení vody nebo vosku léčebnou energií, posílání vědomí léčitele k pacientovi na dálku prostřednictvím telefonu a pod.

Ale existuje ještě zásadně jiná léčitelská praxe. Tu provozoval Ježíš. K tomu je nutno dosáhnout vyšších prostorových rozměrů, dosáhnout nirvány a projít procesem krystalizace. Znamená to pěstování masy svého vědomí. Mohu říci, že vědomí člověka, který v této oblasti na sobě nepracoval. zaujímá přibližně prostor o velikosti jablka. Toto vědomí se obvykle koncentruje v některé čakře. U intelektuálů to bývá obvykle v čakrách hlavy. Vypěstovat masu vědomí lze po létech práce v oblasti rádžajógy a buddhijógy. Vědomí pak dosahuje kosmického rozměru. A pak je možno dosáhnout jakéhokoli člověka, který žije na Zemi, a dokonce i toho, který létá v prostoru kolem zeměkoule.

Krystalizace (pěstování masy vědomí) může proběhnout správně nebo nesprávně. Správná krystalizace probíhá ve vyšších prostorových rozměrech a nesprávná vytváří masu vědomí v hrubých prostorových rozměrech. Člověk s nesprávnou krystalizací se stává démonickým. Léčitel, u něhož krystalizace proběhla správně, nepotřebuje dělat diagnózu, pouštět energii do organismu pacienta, ani vytvářet obrazy.

Promluvme si ještě o tom, má-li léčitelství smysl a ve kterých případech. Pro léčitele je tato činnost v každém případě užitečná. Zdokonaluje se tím v lásce a v procesu navazování vztahů s pacienty rozvíjí svou moudrost. Tím, že operuje s bioenergií, rozvíjí také svou sílu.

Ale je to opravdu užitečné i pro pacienta? Docházíme k paradoxnímu závěru, že pro pacienta tomu vždy tak není.

Co je vlastně nemoc? Vyjdeme z hlediska věřícího člověka. Netyká se to jen nás, ale i jiných tvorů, a dokonce i mikrobů. Bůh dává nemoc, aby nás upozornil, že něco děláme špatné a že jsme nějakým způsobem vyšli z ekologické harmonie a že nedodržujeme etická pravidla. Nemocí dostáváme od Boha upozornění, abychom se v něčem změnili. A když léčitel začne léčit jen tak, aniž by vysvětlil příčinu, vypadá to, jako by shazoval boží ruku s pacientova ramena. Bůh dal nemoc tělu, aby vyléčil duši. Dostáváme se do konfliktu s Bohem. Léčíme-li tělo, znemožňujeme vyléčení duše. Proto nejvyšší podobou léčitelství je léčení duše, ne těla. Anglické slovo physician (lékař) souvisí se slovem fyzický, tělesný. Je zřejmé, že lékař se zaměřuje na tělo, nikoli na duši. Dobrý léčitel se musí stát duchovním. To znamená, že nejsprávnější by bylo vysvětlit pacientovi příčinu jeho nemoci. Když to pacient přijme a soustředí maximální úsilí, aby vyléčil svoji duši, je možné pomoci mu potom vyléčit tělo. Vždyť Ježíš uzdravoval ty, kteří uvěřili jeho učení. Říkal: “Víra tvá tě uzdravila. Jdi a více nehřeš.” Je jasné, že začínající léčitel nemá tu moudrost, aby léčil duši. K této moudrosti je možno dojít prostřednictvím zkušeností. Není možné, abychom dokázali léčit tělo a duši, aniž bychom prošli tou léčitelskou školou, o které mluvím. Má léčitel oprávnění léčit jen tělo, aniž by léčil duši? Tato otázka nemá jednoznačnou odpověď. Vyléčení těla bez jakéhokoli působení na duši se pro mnohé jeví jako zázrak. Pro vyléčeného i pro lidi kolem může být tento zázrak probouzejícím úderem, který by je měl probrat z tupého spánku atheismu. Probouzející se člověk začíná hledat pravdu za hranicemi atheismu. Může se potom také pokusit stát se takovým léčitelem a může dojít k Bohu.